DRAHÝ MŮJ
Drahý můj - Skála - Princi, jdi spát - Naděje - Svítá nad velkou louží - Dlouhé týdny čekání - Závidím - Povídám, buď zticha - Rodičovské sdružení - Bílé ráno bez lidí - Pár správnejch veršů - Mosaznej džbán. Supraphon 0 13 0799.
Další deska samplerového charakteru patří Nadě Urbánkové. Vybrali a sestavili ji Sláva Kunst a Petr Gottlieb, kromě nich se na vybraných snímcích podílel jako producent ještě Miloslav Ducháč. Už tento výčet ukazuje, že Naďa Urbánková za své kariéry poněkud střídala ty, kdo by měli pečovat o její repertoár a výraz: podle obsahu desky tu jako nejplodnější nejstálejší vliv vystupují spíše texty Jiřího Grossmanna. Písničky jím otextované (a zřejmě i vybrané) vytvářejí také nejzřetelnější profil zpěvačky, charakterizované osobitou a výraznou hlasovou barvou i mimořádnou schopností "vyprávět" - tam, kde je co k vyprávění. Z tohoto hlediska Nadě výborně vyhovují jednoduché melodie c & w typu, které mají i výhodu v tom, že doprovod takového typu nekryje barevnost jejího hlasu a dává jí možnost rozehrát všechny své přednosti. Poněkud méně výrazné jsou už výlety do oblasti konvenčnějších šlágrů, i když pro širší obecenstvo mohou být nezbytné. V tomto směru dovedl pro Naďu napsat nejlepší materiál zřejmě Jindřich Brabec v Mosazném džbánu nebo ve své písničce Pár správnejch veršů. Po první LP desce by se dalo jen znovu potvrdit, že Naďa Urbánková je osobnost, jakých nemáme mnoho - že však stále ještě čeká na někoho, kdo dokáže tuto osobnost systematicky prezentovat právě v tom, v čem je nejsilenější. Na jevišti Semaforu tohle zřejmě dovede Jiří Suchý, který také napsal kratičký text na tuto desku. Popřejme jí stejně citlivou ruku i pro výběr dalšího repertoáru.
LUBOMÍR DORŮŽKA
(článek - recenze "Supraphonské samplery", Melodie č. 10/1970)